v krajině únor

bratři karamazovi

 
  1. 1.černá nevěsta

  2. 2.motýl

  3. 3.teď spíš

  4. 4.únor

  5. 5.mandarín

  6. 6.muryel

  7. 7.studené léto

  8. 8.labutí píseň

  9. 9.jezdci

  10. 10.nájemník

  11. 11.chvíle noci

  12. 12.příběh

  13. 13.podzim

  1. Bulletkúča - kytara, zpěv

  2. Bulletmilan tokár - kytara, zpěv

  3. Bulletdestil - baskytara

  4. Bulletjožin - bicí


mirdovo studio praha, karama rec. (c) 1997



černá nevěsta


že budeš černou nevěstou

slova jsou slzy vytrysknou

tak zavírá se země

otočíš prsten stříbrný

a zem se nakloní stromy skloní

zazvoní zvony zazvoní

dál plujou jen lodi námořní

jen námořní jen námořní

otočíš prsten stříbrný

ať zem se nakloní a stromy skloní

ať zdi se hnou a zvuky změní

a hlasy ať vzdálené jsou

jen kulisou jen k mlčení jen k mlčení

až budeš černou nevěstou

slova se řeknou slzy vytrysknou


kúča >>>

motýl


ať šaman ať tančí a letí na plamenu svíčky

jen mlčí je motýl je motýl je na drogách sám

jen tančí a letí je motýl ke psům je zády

a na obou rukách má malovanou smrt

a na obou křídlech má tetovanou smrt

ta smrt jde cestou žhavého železa

manitú manitú manitú

jsi velký jsi moudrý jsi dobrý jsi spravedlivý

na nebi ach v mracích vidím mnoho temně rudých míst

na nebi ach v mracích vidím temná místa


j. f. cooper

teď spíš


teď spíš

a voda pomalu míjí břeh

a nevrací se zpátky

tak za sto let tak za sto let tak za sto let

teď spíš

a nebe bělá na oknech

a je slyšet zpěv zvenku je slyšet zpěv

slyšíš je ráno na doslech

teď spíš

ještě je horká tvoje krev

víš než zítra zčerná v obrazech

zaschne a zčerná v obrazech toho rána


kúča >>>

únor


únor

to přec každý ví že je měsíc mezi světy

mezi světy leží leží únor

to přec každý ví že je někdy mezi

únorový svět už zívá

mezi světy se skrývám

stojím tu ve větru stojím tu na mezi

mezi světy mezi světy ležím tu

jen jednou kvadro zahraje nám zmrzlý praskot

ve večerní obloze září hvězdy nejen ostře

únorový svět už zívá k pokání nás vyzývá

ještě chvíli zářit bude než sestoupí shůry mír

to přec každý ví

že je měsíc mezi světy

mezi světy ležím ležím tu v únor

to přec každý ví že je to jenon měkdy


tokár

jezdci


tmou bouře duní tmou

bouře duní tmou

jak cestou ztracenou

jak stíny jdou

jsou očím přikryté jak pláštěm

clonou dešťovou

bouře duní tmou

až oči přivyknou

kdo blíž přijedou

kdo neztratí se dřív

ze tmy se vynoří

jsou v horkých na zchvácených koních

jezdci tajemní

a hřmí jen hřmí

ví kdo kolik už dní

déšť padá studený

i je průvod tajemný

je průvod v promáčených lesích

dávno ztracený

bouře duní tmou

i je ráno šedivé

i konec cesty té

konec který není cíl

kam jednou dorazí

jezero ukrývá se v lesích

v něm zámek prastarý

konec cesty té


podle the doors kúča >>>

příběh


to měl být dlouhý a tichý příběh

o kterém vlastně nevíš ani nevíš

na to se neohlížej jiný příběh

sama teď spíš

a někde na půlnoci stojí dům

tam slétají se ptáci

pak věci za půlnocí jsou


kúča >>>

chvíle noci


nadešla chvíle noci

bijí paprsky luny

do kovadliny z polotmy

nadešla chvíle noci

veliký strom se odívá

do písní skrytých pod slovy

nadešla chvíle noci

kdybys tak přišla za mnou

stezku ti vánek prochodí

našla bys mě jak pláču

pod vysokými topoly

ach ty snědá jak pláču

pod vysokými topoly


f. g. lorca